Je to doba, kdy trpí nejen naše psychika, ale i naše tělesná schránka. Nikomu se nechce moc hýbat, ani se příliš zdržovat venku. To však přináší jeden nepříjemný efekt: je ohroženo zásobování našeho těla vitaminem D, což může mít za následek zvýšení rizika onemocnění a úmrtnosti.
Vitamin D patří do skupiny vitaminů rozpustných v tucích a má velký význam pro zdravý stav kostí až do vysokého věku. Zvyšuje jejich hustotu a posiluje svalstvo. Naopak jeho nedostatek v období dětství přispívá ke vzniku křivice (deformace kostí) a v dospělosti pak k osteomalacii (patologický úbytek kostní tkáně) nebo osteoporóze (odvápnění kostí). U starších osob vzrůstá při jeho nedostatku riziko pádů nebo zlomenin a dokonce úmrtí. To, jestli vitamin D hraje také preventivní roli z hlediska kardiovaskulárních chorob a určitých druhů rakoviny, se stává v posledních letech předmětem mnoha vědeckých studií. Diskutuje se také o možných souvislostech se vznikem nachlazení nebo respiračních onemocnění a o náchylnosti k infekci Covid-19. Poměrně jisté je však to, že v případě závažného nedostatku vitaminu D dochází k oslabení imunitního systému.
Mezi všemi vitaminy zaujímá právě vitamin D zvláštní postavení, protože ho tělo přijímá nejen ze stravy, ale také si ho samo vytváří v pokožce, pokud je vystavena slunečnímu záření (UVB světlo). To, jak je jeho produkce vysoká, závisí především na denní době a ročním období, zeměpisné šířce a momentálním počasí, ale i na velikosti nezakryté plochy pokožky a na tloušťce a pigmentaci kůže. V létě tak klidně stačí 15minutový pobyt na slunci. Přesto přese všechno byste neměli zapomínat na ochranné opalovací krémy, i když syntézu vitaminu D poněkud snižují. Docela jinak to však u nás vypadá v zimních měsících, kdy je tu slunečního svitu velmi málo. Ve střední Evropě je UV index během šesti měsíců příliš nízký na to, aby byl v těle schopen zajistit produkci vlastního vitaminu D. Zdejší obyvatelé se smíšeným typem pleti by tak museli strávit přes poledne zhruba dvě hodiny venku – a to bez zakrytí rukou, paží a obličeje. Naštěstí ale může naše tělo zužitkovat i zásoby, které načerpalo na jaře, v létě a na podzim. Vitamin D se totiž ukládá ve svalové a tukové tkáni i několik měsíců.“
Každopádně je důležité dbát na to, abyste měli dostatečný přísun vitaminu D, a to zejména v tmavém období roku. Jeho obzvlášť dobrým zdrojem jsou ryby s vysokým obsahem tuku, jako je sleď, losos nebo makrela, ale také játra, vejce (tj. žloutky), houby nebo avokádo. Množství doporučovaného společnostmi pro výživu, tedy 20 µg/den (nebo 800 mezinárodních jednotek), se tím však dosáhne jen zřídka: děti přijímají stravou za den v průměru pouze 1 až 2 µg a mladiství a dospělí zhruba 2 až 4 µg. Pokud tvorba vlastního vitaminu D v těle chybí nebo je nedostatečná, je v naší části světa doporučován jeho dodatečný příjem v podobě vitaminového doplňku. Platí to zejména pro věkovou skupinu nad 65 let, protože ve stáří se nejen výrazně snižuje mobilita a tím i čas strávený venku, ale také schopnost těla vitamin D syntetizovat. Jeho vlastní produkce v těle je u 70letých osob čtyřikrát nižší než ve věku 20 let. Přípravky s vitaminem D mohou být vhodné i pro chronicky nemocné osoby, zejména s určitými onemocněními střev, a pro osoby s tmavou pletí. Diagnózu nedostatku vitaminu D nebo jeho skutečnou potřebu byste měli probrat se svým lékařem, který vám případně předepíše i správné dávkování.“
Pro nás všechny proto platí: využijme každou příležitost k pobytu venku na zimním sluníčku. A i když zrovna nejsou obavy z nedostatku vitaminu D opodstatněné, stojí za to zaměřit se právě teď na stravu bohatou na vitamin D.“