Ovoce, kam až oko dohlédlo

Rok od roku si šťávy od Rauchu nakupovalo stále více lidí. Pro uspokojení prudce rostoucí poptávky razil Rauch koncem 80. let jednoduché heslo: vykoupíme tolik ovoce, kolik jen bude možné. V období sklizně na podzim se však již tehdy stávalo, že bylo dodáno více jablek, než byly týmy ve výrobě schopny vylisovat, což bylo právě 500 tun denně. Důsledek: na všech volných kolejích od Rankweilu až po 9 km vzdálenou obec Götzis stály vagony plné zralých jablek.

Změnilo se to až roku 1993, kdy Rauch začal zpracovávat jablka v Budapešti. Ale i tady docházelo čas od času k zácpám dodavatelů. Když v roce 1998 hrozilo, že náklaďáky naložené jablky zablokují všechny silnice kolem závodu v Maďarsku, našli kolegové pragmatické řešení: rychle si pronajali nedaleké letní kino jako parkoviště pro nával dodavatelů.

Týmy v Rankweilu lisovaly 500 tun jablek denně. Na podzim se někdy dodávalo i víc.