Teatime v Rankweilu

„V polovině 80. let jsme si všimli, jak úspěšný je ve Švýcarsku ledový čaj," vypráví Franz Rauch. „Od jednoho z opravdu velkých potravinářských koncernů pro Rakousko jsme si tedy zajistili licenci na jeho světově proslulou značku ledového čaje.“ Výroba byla velmi jednoduchá: zalít instantní čajový prášek vodou a naplnit do obalů. Licenční poplatky však byly tučné. V důsledku toho byly tehdy ledové čaje drahé a představovaly tržní niku. Když začal koncern v roce 1990 požadovat za licenci ještě více, Rauch smlouvu vypověděl. Franz Rauch: „Měli jsme jasno: ledový čaj dokážeme vyrobit lépe!“

Inspirace přišla od švýcarské společnosti Migros. Jejich technici totiž vyvinuli počátkem osmdesátých let minulého století „novou“, a přece prastarou metodu pro výrobu ledového čaje: nechali louhovat pravý čaj v horké vodě, jen ovšem v tisíckrát větších objemech. V hydraulických filtračních lisech pak čaj z nálevu extrahovali a čistili.
Veškeré potřebné vybavení však už měl Rauch k dispozici. V rekordním čase se podařilo vyvinout recepturu na dokonalý ledový čaj: „Často jsme nemohli v noci spát, protože jsme každý den ochutnávali tak obrovské množství černého čaje," vzpomíná tehdejší marketingový ředitel Peter Lins.

Ale po několika týdnech vývoje a testování ve výrobě byl recept na světě. V roce 1992 se čerstvě vyvinutý ledový čaj (Eistee) Rauch poprvé objevil v obchodech ... a vyvolal hotový boom. Ledový čaj se rychle stal oblíbeným nápojem mnoha Rakušanů, během pouhých pěti let se spotřeba na obyvatele zvýšila 18krát z 0,5 na více než 9 litrů. S podílem téměř 60 % se ledový čaj Rauch etabloval jako jasná jednička na trhu a navzdory velké konkurenci je stále jedním z nejoblíbenějších nápojů v Rakousku.