Dodavatelská síť přes železnou oponu

Kdo chce růst jako výrobce ovocných šťáv, musí neustále rozšiřovat a udržovat svou síť dobrých dodavatelů. O to se staral nejmladší člen obchodního vedení, Roman Rauch. Tehdy, stejně jako dnes, se nacházely hlavní pěstitelské oblasti v zemích východní Evropy. V té době to byl ještě „východní blok".

„Téměř nikdo v těchto zemích nepil ovocnou šťávu, nebylo tam rozvinuto toto odvětví průmyslu. Tyto státy proto rády prodávaly ovoce na Západ. Našimi partnery byly státní exportní podniky,“ vzpomíná Roman Rauch. Kdo chtěl nakoupit dobrou kvalitu, testoval ovoce přímo na místě. A kdo chtěl získat pro nákup dobré podmínky, udržoval osobní kontakty.

Rauch přikládal význam oběma těmto aspektům, takže Roman Rauch cestoval několikrát do roka za „železnou oponou“ a navštěvoval své dodavatele, například v Rumunsku. Země byla proslulá svými lesními plody, jako třeba malinami nebo borůvkami. „Tamní firma se nazývala ‚Frukt Export‘. Dva zástupci společnosti mě vyzvedli v Bukurešti z letiště a pak jsme jeli v pořádně rozhrkaných autech po hrbolatých cestách po celé hodiny od vesnice k vesnici. V každé vesnici měli malou chladírnu, kde jsem ochutnával jejich ovoce. Pak jsme vyjednávali podmínky v hostinci, vždy s vydatným jídlem a spoustou pálenky.“

Mnoho východoevropských zemí bylo a je hrdých na své obzvlášť dobré plody. Je to patrné například i na mnoha sériích známek s motivem ovoce. Tyto známky zdobily od roku 1966 poštovní zásilky z Rumunska.