Probuzená vesnice

V Srbsku a dalších zemích Balkánu se ovocné značky Rauchu těšily od 90. let stále vzrůstající oblibě. Srbské sdružení spotřebitelů dokonce vyhlásilo za nejlepší ovocnou šťávu roku 2005 právě Happy Day. S tímto růstem objemu by se již stáčírna v zemi vyplatila, to bylo odpovědným osobám jasné. Ale proč tu vlastně jen stáčet? Srbsko je známé i svým ovocem, které Rauch zpracovává: rybízem, malinami, broskvemi, ...

Při hledání vhodného místa měl Rauch štěstí. V malé vesnici Koceljeva se v červenci 2006 dražila po bankrotu továrna na ovocné konzervy. Roman Rauch využil příležitosti: „V sále dotyčného soudu seděl toho dne pouze jeden další zájemce. Tak výhodně jsme ještě nikdy žádnou továrnu nekoupili.“

Týden před Vánoci se Harald Krammer, technický vedoucí Rauchu, poprvé vypravil do Koceljevy: „Zima, mokro, všechno šedivé. Špatné silnice. Sedláci s volskými povozy. Vesnice, kde jako by se zastavil čas před desítkami let. A uprostřed toho všeho naše nová továrna. Byla ... řekněme … v dezolátním stavu.“

Tým vyhrnul rukávy, budovu zprovoznil a instaloval první výrobní linky. Už na podzim dodával Rauch Srbsko první PET láhve Bravo. Stejně důležité jako technika jsou ovšem i lidé, kteří ji obsluhují. A ty si Rauch pokud možno vybírá vždy z daného regionu.

Brzy bylo nalezeno prvních osmdesát nových srbských kolegů. Mnozí z nich záhy navštívili závody Rauchu ve Vorarlbersku a seznámili se s mnoha triky a tajemstvími, která stojí na pozadí mimořádné kvality produktů Rauchu. A lidé z Koceljevy se učili rychle. Krammer: „Závod v Koceljevě je dnes skutečným ukázkovým podnikem a zaměstnává 200 osob. A co mě obzvlášť těší je to, že se i sama Koceljeva stala díky ekonomickému rozmachu takovým malým klenotem.