Od želatiny k membráně

Rauch zavádí k čištění (čiření) šťávy ultrafiltraci.

Čiré a průzračné: takové šťávy má ráda většina lidí, zejména u určitých druhů, jako jsou jablečné, rybízové nebo třešňové. Čerstvě po vylisování je však každá šťáva přirozeně zakalená. Nejprve proto musí proběhnout proces „čiření" – to znamená odstranění drobného zákalu, rostlinných bílkovin a enzymů. Dříve se pro to používala želatina. Na tu se kaly dobře vázaly a daly se snadno odstranit.

Želatina je ovšem živočišného původu. To bylo a je pro mnoho lidí a kultur problematické. Metoda navíc nebyla dokonalá, protože ve šťávě mohly zůstat ještě malé zbytky kalu. Při opětovném smíchání ve stáčírně by proto mohl ve šťávě vzniknout mírný zákal.

Teprve v polovině 80. let minulého století vstoupil na trh filtrační systém, který byl dostatečně jemný, aby ovocné šťávy mechanicky vyčistil, neboli vyčiřil: ultrafiltrace. „Okamžitě jsme ji chtěli mít!“ vzpomíná Erich Rauch. V roce 1985 několik týdnů testoval se svým týmem ve zkušebním zařízení ve sklepních prostorách společnosti systémy tří výrobců: „Přes filtry jsme přečerpali tisíce litrů šťávy. Testovali jsme, jak přesně systémy fungují a také to, jak snadné je jejich běžné každodenní používání.“ V roce 1986 bylo ve výrobní hale v Rankweilu uvedeno do provozu první ultrafiltrační zařízení.

Díky této moderní filtrační technologii jsou čiré šťávy od Rauchu zcela bez živočišných přísad a splňují nejvyšší náboženské a ideologické požadavky: halal, košer a veganské.